BABYLON MMXIX/Ianuarius
2019/01/01
Babylon jako Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše aneb babylonská spolková činnost v novém atd. roce
2019/01/02
Konzumem k dokonalému štěstí – každé mrknutí na obrazovku, každé kliknutí myší se počítá.
2019/01/03
Svéráz českého euroskepticismu
V souvislosti s naším pubertálním, nedospělým vztahem k EU píše Marek Pocestný o civilisačním deficitu, který jsme zdědili z minulosti a stále tu panuje především v mentální oblasti, což je nejlépe vidět na všední rovině. Ve Švýcarsku jsem si na internetu našel v horách boudu, kde jsem chtěl přespat, poslal jsem mail na příslušnou adresu, druhý den mi přišel v obálce klíč, vyrazil jsem do hor, boudu si odemkl, dal jsem si lahev vína, která tam byla ve sklípku, k tomu paštiku v konzervě, ráno jsem podle vyvěšeného ceníku dal příslušný obnos plus nocležné do přichystané obálky, nadepsal ji svým jménem, vhodil ji do kasičky, zamkl jsem a odešel. Klíč jsem pak po návratu poslal v přiložené obálce zpět. V Česku by bouda nepřižila týden. Ožrala by se tam rozjívená partička, která by odešla bez placení i s urvanou kasičkou a pak by si o tom ještě řadu dní pobaveně vyprávěla, jaká to byla prča. A nebyli by to bezdomovci, kteří do hor nelezou, ale třeba manažeři nějakého prosperujícího podniku. …
2019/01/04
Koncem listopadu jsem na půdě Královské české společnosti nauk, pozdější České akademii věd, dnes už jen Akademii věd České republiky, přičinil pár poznámek o Koruně, tedy ne o monetárním systému, ale o politickém, občanském, kulturním ideálu, který pojí Čechii s humanitou – s minulostí i budoucností, s právem a svobodou – tedy s ideou, která byla za republikánských časů tolikrát zneuctěna a ponížena. Článeček doprovází detaily Koruny z fasády Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích, který k Akademii patří, minimálně svým původem. Zítra v 15h vyrážíme od Koně.
2019/01/05
Megafon pro Laďu!
2019/01/06
Republikáni se vzájemně pomlouvají, závidí si, lžou a kradou… Včera jsme pochodovali v rytmu Kolíne, Kolíne a Šly panenky silnicí Prahou – Za monarchii!
2019/01/07
Tradiční tříkrálový pochod Za monarchii uchvátil Prahu
Studentka Kristinka Němcová poslala do Babylonu článek s tím, že sobotní Tříkrálový pochod uchvátil Prahu! Přece jenom se v týhle zemi nepotácí samý mátohy…
2019/01/08
University – centra čínské propagandy?
University jako instituce svobodného bádání jsou od středověku jeden z hlavních rysů západní civilisace. Dnes kvůli čínským penězům dovolují na své půdě šířit čínskou propagandu. To je další pěkná ukázka toho, jak si Západ pod sebou řeže větev.
2019/01/09
Sobotního tříkrálového pochodu se ve vlastnoručně vymalované vestě (viz foto) zúčastnil i Pepíno Maraczi – neúnavný dělník na poli nezávislé kultury, publicistiky, svobodného jednání a cítění…, před listopadem i po listopadu, který se nikdy nikam nehrnul a byl na něj, na rozdíl od různých nafrněnců, pro které nebyla a není „drobná práce“ dost dobrá, vždycky spoleh. Pepína mám fakt rád.
2019/01/10
Pomník okupantům: Armádě Rudější o naši krev
Je to sotva uvěřitelné, ale v téhle zemi, existují pomníky okupantům z roku 1968 s nápisem – čest jejich památce. Co takhle třeba pomníčky: Zde na tomto místě Jindřich Š. znásilnil Jiřinu Z. Čest jeho památce! Existuje v týhle zemi něco jako důstojnost, čest, hrdost, svoboda?
2019/01/11
Maléřů máme, zpěváků, sviní různých …
Když malíře Jaroslava Blažka na Akademii lámali do strany, dostavil se na schůzi se slovy: Pochválen buď Ježíš Kristus. Blažek zůstal svobodný za každého počasí, což je základ jeho obrazů – na nic si nehrát a dělat to, co člověk dostal do vínku.
2019/01/12
Svatba, která stvořila společenství
Svatba Magora s vnučkou staroříšského nakladatele Josefa Floriana Julianou Stritzkovou stojí podle Zuzany Brikcius na začátku Příběhu Charty 77. Jiří Hájek by vznesl dotaz, Jan Patočka by polemizoval a Václav Havel by si odkašlal – starověký Babylon ale dá Zuzaně za pravdu: Bezpochyby … !
2019/01/12
12. leden 89, v 10.00 hod. otevírám dveře bufetu Klas v Opletalově ulici. Má zde být muž, který je svědkem Palachova upálení a který doma uchovává nádobu, ze které se Palach polil hořlavinou, a také kabát, kterým byl Palach hašen. Poznávací znamení – oranžová metařská blůza.
2019/01/13
Je to třicet let, ale pamatuju si to do puntíku. A z Jirásků už je taky hipsterský bar na chcípnutí, kam chodí už jen Macháček, asi služebně.
2019/01/14
Je to v podstatě chartistickej trik
NE-úspěch, NE-důvěra, NE-informovanost, NE-kompetence, NE-jistota je podle Mikuláše Mináře z Milonu chvilek pro demokracii pět NE, které ženou vodu na mlýn ANO. O tom, co s tím, jsme se bavili v bufetu na Filosofické fakultě. Jinak ve středu 16. ledna na Václaváku!
2019/01/15
Postupně nás odvezli na fízlárnu do Benediktské, kde nás vyslýchali do pozdních večerních hodin. Estébák, který mě měl vyslechnout, se představil jako Král, což bylo dost vtipné. Také jeho první otázka byla, jestli to myslíme s tím královstvím vážně a jak si to vlastně představujeme. Odpověděl jsem, že království je stát, kde mají lidi královské platy.
2019/01/16
Odpovědné občanství – odkaz Jana Palacha
V 15 h jsme u Koně položili kytku (16.1. v 15h před třiceti lety nám v tom komunisti zabránili) a přečetli následující text
2019/01/17
Vždycky rád vzpomínám na bytové semináře u Vodrážků v Templové na Starém Městě, kde zájemcům přednášela nerozlučná trojice: Egon Bondy, Milan Machovec a Milan Balabán – nesubstanční ateista, marxista povídající si s Ježíšem a starozákoník, který to všechno snášel, protože milosrdenství původně byla děloha. Věčně se umívajícího Balabána, který se před pár dny odebral usmívat na věčnost, připomínáme rozhovorem, který s ním udělal Mirek Vodrážka počátkem 90. let.
2019/01/19
Jak to dopadne, tak to dopadne
Danu Němcovou smýkal život sem tam, rodina se sedmi dětmi musela leta snášet všemožné ústrky, nikdy si nemohla vyskakovat, a přesto jsem Danu neviděl nikdy nasířenou, malomyslnou, zklamanou – lidmi, společností, režimem, okolnostmi… unavenou. Člověčí oáza v moři přežranosti a o to větší nasranosti. V těchto dnech se Dana dožívá v plné duševní svěžesti 85 let. Gratuluju.
2019/01/20
Brexit – naděje všech šarlatánů
O tom, co vznikne, když se prastará parlamentní monarchie nahradí všelidovým referendem, včetně toho, že po vystoupení z EU ušetří Británie každý týden na novou nemocnici, viz Petr Mach
2019/01/21
30: Kardinálův milovník a obránce svobody
Někteří lidé považují Palachovu oběť za sebevraždu. Nikdo jim to nebere, ale proč mají potřebu to sdělovat světu, je uboha. Kardinál Tomášek, v roce 1989 nejvyšší tuzemský představitel katolické církve, která považuje sáhnutí si na vlastní život za jeden z nejtěžších hříchů proti Bohu, označil v protestu proti postupu režimu proti lidem během Palachova týdne Jana Palacha za milovníka a obránce svobody, který obětoval svůj život v přesvědčení, že si lidé uvědomí cenu lidské svobody – nebylo to rozhodnutí pro smrt, ale naopak pro život! Tomáškův dopis je svědectví klidné síly a rozmyslu, která věci pojmenovává bez emocí a přitom s citem – tedy přesně.
2019/01/22
Právo na dějiny Rudolfa Kučery
Rudolf Kučera nemyslel za partu, nehájil partu, ale jen principy, ke kterým sám došel.
2019/01/23
Putinova svatozář a informační válka
Zatímco pravoslaví jako „měkká síla“ kremelské politiky je na výsluní, se samotným pravoslavím je to jako za časů kněze Ioana Stefanoviče Beljustina: „Ze stovky vesnických mužů jich maximálně deset překoktá Věřím a dvě či tři krátké modlitbičky (aniž pochopitelně sebemíň vědí, co právě četli). Z tisícovky mužů budou maximálně dva či tři znát Desatero Božích přikázání; o ženách radši nemluvit. A naši farizejové halekají do všech stran, že jenom v Rusku se zachovala víra neposkvrněná, právě v Rusku!“ Pravoslaví jako víra v (ruské) pravoslaví.
2019/01/24
Nesmrtelná alchymie lásky Alain-Fourniera
Podle básníka Ticho, který je odpovědí na Munchův Výkřik, jeví Fournierův Velký Meaulnes snad dnes sázku na „záhadnou náhodnost“ místy průhlednou, ale předjímá tím dnešní chápání kvantové fyziky a božské prozřetelnosti. Má silného ducha, dává nečekaný impulz. Svědčí o rytířské povaze a činí z Alain-Fourniera novověkého trubadúra i předchůdce magického realismu ze země, kde láska neumírá… Ergo vizte!
2019/01/25
Balabán, Kučera, Ivan Mašek… Lidé, kteří se osvědčili v dobách nelehkých odcházejí v celých vlnách. Tak uvidíme, zda je někdo nahradí. Pepíno Maraczi svým typickým stylem, včetně titulku, napsal ohlédnutí za Ivanem Maškem, který stál u zrodu polistopadové pravice.
2019/01/26
30: Zatčená československá vlajka
Existoval stát, který zatknul svůj vlastní prapor? ANO – ČSSR. Dne 26. ledna 1989 mi tehdejší režim – poté, co mi zkonfiskoval čs. vlajku – sdělil, že 21. srpen 1989 není státní svátek! Cha cha cha – s komunisty byla fakt (někdy) prča.
2019/01/27
Komunistický rasismus ve vyšším smyslu
Památka obětí holocaustu je slavena v den, kdy Rudá armáda osvobodila nacistický vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau. Ve skutečnosti ale komunisté v mnohém navázali na nacisty, včetně právě antisemitismu.
2019/01/28
Madurův suverénní bolívar. Kdo sežral býky?
Znáte komiksový příběh o tom, jak řidič autobusu přijel, aby zachránil národ? Na situaci ve Venezuele je pozoruhodné jen jedno – jak jsou lidé nepoučitelní. Jsme snad na tom líp?
2019/01/29
Koncentrák v Letech a romský holokaust
Zdálo by se, že holocaust je tak obludný, že to je evropská zkušenost od konce války. Ve skutečnosti trvalo desetiletí než se tento apokalyptický zločin, který spáchali Evropané na Evropanech, prosadil ve vědomí veřejnosti. V samotném Izraeli se o genocidě Židů začalo mluvit až na začátku 60. let v procesu s Eichmannem. A o romském holocaustu se nemluvilo dlouho prakticky vůbec. V lidské povaze je, že vnímáme, co kdo udělal nám – co kdo udělal druhým, přecházíme. Byli to až Židé, kdo posléze vnutil holocaust západní veřejnosti, ačkoli to byl „náš“ zločin. Romové ovšem nemají vlastní stát a žádnou lobby nedisponovali. Brána do Osvětimi, Čechy spravovaný Cikánský tábor v Letech, je u nás dodnes zpochybňován, a to i stranami, které jsou v parlamentu.
2019/01/30
30: Báseň v dvoumilionovém nákladu
Za bolševika jsem byl jeden z nejúspěšnějších autorů – komu jinému vyšla nějaká poéma v tak vysokém nákladu?
2019/01/31
A až si zase budeme kupovat nějakou tu čínskou sračku, mějme na mysli, že vůbec není tak laciná, jak se na první pohled zdá, píše Jan Hájek v recenzi na Liao I-wuovu knihu Kulky a opium.