Jediným reálným spojencem reformátorů z KSČ proti Moskvě byl lid, v jehož přízni, kterou do jara 1968 nezažili, se tito byrokratičtí aparátčíci tak rádi hřáli. Když maďarští demonstranti vyvolávali v říjnu 1956 jméno reformního komunisty Imre Nagye a požadovali jeho opětovnou instalaci do premiérského úřadu, odkud byl roku 1955 vyhozen, Nagy se k nim zprvu zdráhal promluvit. Vždyť politika, jak tehdy argumentoval, se přece dělá v ústředním výboru, ne na ulici. Až posléze překročil Rubikon, což ho sice stálo život, ale vydobyl si tak jedno z nejčestnějších…