Celou bídu naší národní existence po 2. světové válce obsahuje tvrzení: v roce 1945 nás osvobodila Rudá armáda. Těžko si představit tvrzení, které by mohlo být víc v rozporu se skutečností a víc ponižující pro po květnu 1945 znovu znásilněnou zemi, kdy sovětský protektorát plynule navázal na protektorát nacistický, nejen v sociální a ekonomické oblasti, ale třeba i v pronásledování a popravách protinacistických odbojářů nebo v antisemitismu, kdy jen slovo germánský k obdobnému účelu nahradilo slovo slovanský: po roce 1945 jsme měli patřit k panské rase, ve skutečnosti jsme se stali párii, otrockou společností z okraje…