Pohonit vidličkou. Poetický rozhovor s Beatricí Landovskou
1. Kdy rozhodla ses dát slovům svým poetický rytmus, verš a rým? To nebylo rozhodnutí, to bylo jen vnitřní pnutí. V moři času uplynulém nevidím už na tu chvíli, kdy se verše z pera mého pro náš jazyk narodily… 2. Tys vědma, sudice, věštkyně, kartářka poesie! Neznalí žasnou, znalí tropí autarkie… Nalijme si rum s herbátem – jak jsi na tom s prózou, s dramatem? S dramatem jsem na tom, zdá se, dobře, neb dvě hry jsem dala jazyku, že nespatřily zatím světlo světa, už nevzbuzuje…