Texty napíšu, zkontroluju, opravím, odešlu a jsou pryč – zmizí v propadlišti času. Tichá modlitba, tuším z roku 1985 se mi ale podzim co podzim pravidelně vrací (tady je overtura „děje“, který následuje potom – to je ale moc dlouhý). K tomu jsem přidal foto, jak jsem se včera toulal v opuštěných horách kolem Jizery. Tichá modlitba je rituál. Cesta se stáčela k půlnoci vzhůru na Oslí vrch kolem pustého hradu údolím mezi skalami přes slané jezero dál do země temnot málo už bylo času a…