Na dno valdického ráje
Jaroslav Javorský, ukázka z pamětí Takže jsem tam nyní, poté, co mně Dědek odevzdal do jiné převýchovy, stál nehnutě, jak jsem jen mohl a čekal nehnutě, co bude dál. Opět prohlédli „pečlivě“ všechny mé lidské otvory – dostal jsem jejich spodní prádlo, z něhož jsem si pak léta léčil různé kožní plísně, staré kanady bez ponožek a bez tkaniček, hnědé tepláky, nastříhané Rudé právo jako moderní toaletní papír i s heslem „Proletáři všech zemích spojte se“, můj zubní kartáček a zubní pastu, která prošla jen díky tomu, že nebyla v obyčejné tubě a bachař, co nevěděl,…