Příběhy biheorické pohlavně heterogenní
Současná kritika, respektive to, co se za ní vydává – ať už literární nebo uměnovědná, u které to platí ještě důsledněji – dbá především na to, aby tzv. nešlápla do hovna. Hlavní starostí kritika je, aby se na něčem nespálil a neprojevil se jako blbec. Nesmí tudíž dát v žádném případě najevo, co si skutečně myslí, protože potom by se třeba ukázalo, že si nejenže nic nemyslí, ale ani není schopen si něco myslet, sám o sobě – dokáže jen variovat již schválené a obecně přijaté.…
