Mirek Vodrážka se v rámci své „postintelektuální dekonstrukce“ znovu pokusil „demytizovat“ osobnost a dílo Egona Bondyho (Strach z odkouzlení dějin). K tomu účelu vytvořil spolek nekritických obdivovatelů Bondyho (underground kromě Vodrážky, část disentu). Toto „ideální publikum narativu“ je podle něj vtaženo do struktury fikcí, které o sobě Bondy dlouhodobě a systematicky vytvářel, a zároveň i přistupuje na deformaci Bondyho jazyka (policejní zprávy a Bondyho poesie jedno jest). Vezměme Vodrážku za slovo a přistupme na chvíli k jeho textu s vážností, jak kdybychom byli sama redakce Revolver Revue. Nakuřovači reality Dejme tomu, že…