1) Franz Kafka: Proces Paměť je zajisté kolísavá. Ale má-li člověk vyhrknout bez přípravy nějaké jméno – pak by asi bylo záhodno s biblickou vážností prohlásit, že na počátku byli Karafiátovi „Broučci“. Tato kniha se však do výčtu nepočítá. Dětský úžas při setkání s literární metaforou domova a řádu, milostí, nemilostí světa, je věc příliš intimní, než aby o ní bylo hlubokomyslně mudrováno. Osobní svědectví by tedy mělo začít asi takto: Na počátku byla událost. Ta událost měla význam, řekněme veřejný i privátní. Psal se rok…