Poznámky k (mému) současnému stavu věcí
„Co vás to, kmotře, proboha napadlo? Vy, a být šťastný?“ pravila mi Akakije Akakijevna. Prostě dnes, to je nezájem, ani tě nezavřou, o mučení nemluvě. Každý se musí trýznit sám, katastrofa. A co když na to nestačí? Kdo mu pomůže? Jeden za sebe teď z okna musí skákat, nikdo jej nepostrkuje, no co to je? Ty zlaté doby předsametové, kdy člověk mohl všechno fušovat sám, nezávisle, a dnes, dnes kupuješ vše jak housky na krámě. Deset deka zasvěcení, poznání půl kila, když dáte víc, nic…
