Jednoho pošmourného normalizačního pražského večera, což byly více méně všechny, jsem se poflakoval v kulturně-sociálním rodinném zařízení v Ječné ulici č. 7, který obývala rozvětvená rodina Němcových, přičemž rozlehlý byt leta sloužil jako širší undergroundové a disidentské zázemí. Psal se rok 1984, rok Orwella, v zemi se nepohnul ani lísteček, řada přátel a známých byla v kriminále, další byli vyštváni do exilu, režimu se dařilo zatlačit nezávislou kulturou do podzemí, Československo bylo jako jeden velký páchnoucí močál, kde vzduch nad tlejícími nehybnými vodami opanovalo jednotvárné bzučení režimních komárů.…